Výjezd do Hradce Králové - 12.1.2013

Letošní první sobotní kolo se hrálo v Hradci Králové, a již v týdnu se začala rýsovat velikost výjezdu. Stále se nabízela další a další místa v autech. Nikdo však nemohl odhadnout, jak velká skupina se v Hradci sejde. Konečně nastal čas odjezdu a na posilce se začali scházet všichni účastníci zájezdu. Teda ta část kotelníků co vyjížděla z Jihlavy. Další jeli z okolí, nebo se nakládali cestou na utkání. Nálada panovala velmi dobrá a veselá díky všemu možnému co se cestou vypilo. Než jsem v Chrudimi nastoupila do vozu, potkala jsem minimálně dvě auta plná dukláků.

Nálada byla veselá a ještě byla posilována Rychlou Univerzální Medicínou s kolou. Ještě cestou jsme se párkrát zasmáli a už jsme byli ve městě. Jedna odbočka, druhá odbočka a už jsme byli před zimákem. Už podle koncentrace jihlavských značek bylo jasné, že to bude „velký“. Než si posledních pět opozdilců koupilo lístky, bylo slyšet jen a pouze jihlavské fans. Když jsme dorazili do sektoru bylo naprosto jasné proč. Malinký kotel domácích hravě překřičela skupina asi 160 fanoušků Dukly, která byla doprovázena dvěma bubny.

Nejen, že jsme byly hlasitější než domácí, ale díky tomu že byl i foťák tak jsme domů dovezli neskutečné množství fotek. Dokonce se objevilo i nějaké to video, jejich kvalita je minimální a podstatně větší vypovídací hodnotu mají fotky. Zpětně se našlo i několik velmi podařených fotek kotle. Po přistání zapalovače na ledu se do našeho sektoru vrhli chlapci z ochranky a bez jakéhokoliv varování chtěli pár lidí vytáhnout z kotle, naše síla byla větší a nejen že jsme nikoho nedali, ale jeden borců ještě přišel o brýle.

Na konci jsme poděkovali klukům za tři body (za výhru 2:0) a vytáhli jsme Čagyho. Tímto způsobem jsme mu popřáli k narozeninám, které oslavil v neděli. Jak vidno nejen on si takovou gratulaci užíval. Nikdo z kotle neodešel, ba naopak velmi intenzivně jsme se snažili o to, aby se hráči ještě jednou vrátili na led. To se nestalo a ochranka nevěděla jak se nás zbavit, nejdříve zhasli osvícení ledu a když ani to nezabralo tak zhasli úplně a mi se museli vracet po tmě. Jediné co mě v téhle situaci mě napadla zajímavá otázka: „Co kdyby se náhodou někomu něco stalo?“. Naštěstí se nestalo nic a pár fans se ještě vydalo podpořit hráče k autobusu, vedení se ujala skupina s transparentem MALDA ULTRAS.

Pár hráčů jsme potkali a už nezbývalo nic jiného než se pomalu vydat směrem k Jihlavě. Několik automobilů se při zpáteční cestě stavělo v Chrudimi na klejce. Naše auto odjíždělo jako poslední, cestou se několikrát stavělo. Samozřejmě ze dvou prostých a jasných důvodů. Doplnění tekutin a vyprázdnění odpadních látek. Nálada panovala skvělá, cestou nás lákalo několik značek s nápisem Dukla. Značky zůstaly na svém místě a my dorazili do Jihlavy jako poslední něco málo po desáté hodině. Na posilce se nacházelo pár věrných, ale zanedlouho dorazili ještě další. Naše rozloučení a rozchod k domovům nakonec proběhl těsně před zavírací dobou, tedy kolem jedné hodiny ranní.

Vlasta